„Dobrý den, paní Maršíková.
Tak esence beru už čtyři týdny. Řekla bych, že za poslední dva týdny se hodně zlepšila ta beznaděj a pesimismus. Každý den si píšu nějaké myšlenky, které mě trápí, abych se k nim mohla vrátit a nemusela se bát je pustit. A taky si píšu každý den tři pozitiva, co jsem zažila, abych se naučila radovat z maličkostí. Melancholie se občas objeví, ale snažím se jí nedávat takový význam. Je to prostě jen pocit, který má občas každý a už si nemyslím, že by to bylo nějak šíleně divné, že bych byla úplný blázen, protože je mi občas smutno. Zjistila jsem, že spousta lidí, o kterých jsem si myslela, že jsou naprosto v pohodě a i tak působí, má občas taky chmury a nemyslí si hned, že život nemá smysl. Dále jsem měla přehnané obavy o druhé. Teď momentálně se snažím všímat si více svého života než života ostatních. Pak jsem měla esenci na paniku. Řekla bych, že se mi srdce zklidnilo posledních 10 dní. V obchodě jsem byla v pohodě, v autobuse, při zkoušení… Doufám, že to tak vydrží, protože v tomhle se mi dost ulevilo.
Jinak mi udělalo moc dobře, když jsem se pobavila s ostatníma, vyšla si ven s jinýma lidma, odpočinula si. Zase jsem viděla svůj život z jiného úhlu pohledu.
Určitě chci pokračovat v terapii.“